Kardiožurnál 6 – Observační studie

Šestá epizoda podcastu (nejen) pro mladé kardiology.

 

Tento podcast je určen jen a pouze k edukačním účelům. Ačkoliv se snažíme být maximálně přesní a vše podrobně nastudovat, jsme přece jen stále ještě mladí kardiologové a můžeme dělat chyby. Medicína je navíc i umění a neustále se vyvíjí. Názory se mohou lišit lékař od lékaře. Je proto třeba naše názory brát s rezervou a vždy přihlédnout k doporučeným postupům, lokální praxi a zejména k pacientovi před Vámi. V ideálním případě si danou studii pročtěte sami a udělejte si vlastní názor.

Poznámky z epizody:

  • klinické (experimentální) studie – nějak intervenujeme – léčíme pacienty léky, operujeme, informuje, očkujeme apod.

Observační studie:

= neintervenujeme, jen si vybereme skupinu pacientů a tu sledujeme

Jsou někdy nenahraditelné, zejména pokud:

  1. Nemáme dost financí na provedení dostatečně rozsáhlé klinické studie.
  2. Klinická studie by byla neetická. Nelze vzít skupinu pacientů a ozářit je, nebo jim přikázat kouřit. Díky bohu.
  3. Onemocnění je příliš vzácné na to, aby bylo možné provést klinickou studii.
  4. Neexistuje léčba, kterou bychom na dané populaci mohli/chtěli zkusit

Nevýhody observačních studií:

  • Obtížně se hodnotí pro vysoký výskyt bias a confounding (= matoucí) faktorů.
  • Prokazujeme jen asociaci, prokázat kauzalitu je obtížné a jedna studie to nedokáže.

Confounding“ (matoucí faktory): 


  • Ne vše lze o pacientech zjistit, víme jen ta data, která jsme nasbírali. Jen to co máme zapsáno v tabulce v počítači.
  • V observačních studiích proto velmi často vyjde mezi pacienty nesmyslný rozdíl – např. že za vyšší počet infarktů může to, že jedni užívají máslo a druzí ne.
  • Jenže můžeme přehlédnout jiné faktory, které jsou kauzální a máslo je jen „šum“. Třeba jedna část pacientů bydlí s kuřáky. Další pacienti mohou ve vodě popíjet chemikálie, a podobně. Možná pacienti, kteří se o sebe dobře starají jedí více másla a jsou zdravější prostě proto, že se o sebe lépe starají. Máslo je jen vedlejší efekt, který nic nemění. 


Dělení observačních studií:

  1. kazuistiky
  2. série kazuistik
  3. průřezové studie
  4. ekologické studie
  5. studie případů a kontrol
  6. kohortové studie

Kazuistika


  • popis jednoho případu jednoho pacienta
  • nejslabší evidence
  • může popsat nová onemocnění či nový typ léčby
  • musí však následovat další studie 


Série kazuistik


  • podobné jako kazuistika, jen o něco málo „silnější“ data
  • podobný případ u několika pacientů 


Průřezová (cross-sectional) studie


  • klasická observační studie
  • sleduje pacienty v jednom bodě v čase
  • Příklad: Podíváme se na všechny pacienty, kteří byli v tomto roce v nemocnici hospitalizováni a podíváme se kolik z nich mělo cukrovku a kolik mělo CMP a pod.
  • Nicméně pak je již nesledujeme, nedíváme se kupříkladu zda měli během dalšího roku další hospitalizaci.
  • Velmi levný typ studie, ale obtížně se hledá souvislost vyvolávacího faktoru a daného onemocnění. Příklad: má tumor plic a kouří – má to z toho kouření? Těžko říct – co když kouří jenom týden, protože je ve stresu ze své nové diagnózy? 
  • Ideální na zjištování prevalence/incidence onemocnění. 


Ekologická studie


  • nejjednodušší forma průřezové studie
  • sleduje jen populaci, nemáme data k jednotlivým pacientům
  • příklad: Víme jen % pacientů s obezitou a % pacientů s infarktem myokardu v populaci jednotlivých zemí a z těchto čísel se snažíme usuzovat na potenciální souvislosti. 
 

Studie případů a kontrol (Case-Control study): 


  • vhodné u vzácných onemocnění
  • nasbíráme pacienty s onemocněním; pak k nim najdeme podobné pacienty (tzv. „kontroly“) a pak se snažíme najít u nich rozdíl zejména v „expozici“ v minulosti
  • často vede k „recall bias“ – ti nemocní si snáze vybaví předchozí expozice – více o tom přemýšlejí a mají sklon brát některé věci vážněji. Zdravým by takové věci třeba nepřišly vůbec podstatné 


Kohortová studie


  • vhodné u vzácné expozice
  • nasbíráme soubor osob – např. pracovníky továrny po havárii
  • pak tuto skupinu dlouhodobě sledujeme
  • můžeme a nemusíme je porovnávat s podobnou kohortou pacientů, která ale nebyla exponována
  • může být retrospektivní i prospektivní 


 

Podcast nahráli Markéta Tuzová, Jiří Seiner a Jan Štros, editing Markéta Tuzová, hudba Jiří Seiner, poznámky Jan Štros.