Kardiožurnál 7 – Kazuistika, která změnila kardiologii, a Framinghamská studie

Sedmá epizoda podcastu (nejen) pro mladé kardiology.

 

Tento podcast je určen jen a pouze k edukačním účelům. Ačkoliv se snažíme být maximálně přesní a vše podrobně nastudovat, jsme přece jen stále ještě mladí kardiologové a můžeme dělat chyby. Medicína je navíc i umění a neustále se vyvíjí. Názory se mohou lišit lékař od lékaře. Je proto třeba naše názory brát s rezervou a vždy přihlédnout k doporučeným postupům, lokální praxi a zejména k pacientovi před Vámi. V ideálním případě si danou studii pročtěte sami a udělejte si vlastní názor.

Poznámky z epizody:

Kazuistika na úvod – prezident Spojených států Franklin Delano Roosevelt.

  • 1933 – první údaje: krevní tlak 140/100 mmHg (v té době normální systolická tlak = 100 + věk)
  • osobní lékař admirál Ross McIntire, ORL lékař
Admirál Ross T. McIntire, zdroj wikipedia.org
  • 1941: TK 186/108, vyšetřen kardiologem dr. Bruennem, diagnostikováno hypertenzní onemocnění srdce a srdeční selhání; léčba: digitalis, restrikce soli a fenobarbital
  • 1945 – Yaltská konference – osobní lékař Winstona Churchilla: „prezident jeví všechny známky aterosklerotického onemocnění“, odhadoval, že brzy zemře
Yaltská konference; zleva Churchill, Roosevelt a Stalin
  • 12.4.1945: Franklin Delano Roosevelt zemřel na krvácení do mozku, poslední zaznamenaný krevní tlak 300/190 mmHg.

 

V reakci na tuto úmrtí prezident Henry Truman podepsal v roce 1948 National Heart Act a byl založen National Heart Institute (nyní National Heart, Lung, and Blood Institute).  Mimo jiné bylo rozhodnuto o provedení prospektivní kohortové studie k lepšímu prozkoumání srdečních onemocnění. A zde se dostáváme k Framinghamské studii.

 

Framinghamská studie

 

Proč ve Framinghamu?

  • asi 24000 obyvatel, kteří relativně dobře reprezentovali aktuální americkou společnost
  • probíhal zde již výzkum tuberkulózy – pacienti i lékaři byly na podobné sledování „zvyklí“
  • blízkost Harvardské univerzity v Bostonu

Populace:

  • oslovili prakticky  všechny obyvatele ve věku 28-62 let
  • ženy 55%, v té době výjimečné
  • první kohorta – zařazeno 5200 pacientů

Metodika:

  • prospektivní observační kohortová studie
  • velmi podrobné kontroly á 2 roky + pečlivý follow-up
  • pokud zjistili patologii, pacientům to neřekli a informovali jejich lékaře
  • vyšetřovali i metodami jako je balistokardiografie

    Balistokardiografie. zdroj www.sfu.ca

Výsledky:

  • nejen jedna studie, ale přes 1000 publikací
  • nejdůležitější rizikové faktory KV onemocnění:
  1. vysoký krevní tlak (zde definováno jako TK nad 160/95 mmHg), 4x vyšší riziko KV onemocnění
  2. hyperlipidémie
  3. diabetes mellitus
  4. kouření
  5. poznatek, že u pacientů s fibrilací síní je vyšší riziko cévní mozkové příhody – vedlo ke zkoumání antikoagulační léčby

 

Studie dále probíhá; je sledována již třetí generace pacientů. Byly přidány i kohorty pacientů s jiným než kavkazkým původem. Více se nyní zaměřují na genetický výzkum kardiovaskulárních onemocnění.

Podcast nahráli Markéta Tuzová, Jiří Seiner a Jan Štros, editing Markéta Tuzová, hudba Jiří Seiner, poznámky Jan Štros.