Šestá epizoda podcastu (nejen) pro mladé kardiology.
Tento podcast je určen jen a pouze k edukačním účelům. Ačkoliv se snažíme být maximálně přesní a vše podrobně nastudovat, jsme přece jen stále ještě mladí kardiologové a můžeme dělat chyby. Medicína je navíc i umění a neustále se vyvíjí. Názory se mohou lišit lékař od lékaře. Je proto třeba naše názory brát s rezervou a vždy přihlédnout k doporučeným postupům, lokální praxi a zejména k pacientovi před Vámi. V ideálním případě si danou studii pročtěte sami a udělejte si vlastní názor.
Poznámky z epizody:
klinické (experimentální) studie – nějak intervenujeme – léčíme pacienty léky, operujeme, informuje, očkujeme apod.
Observační studie:
= neintervenujeme, jen si vybereme skupinu pacientů a tu sledujeme
Jsou někdy nenahraditelné, zejména pokud:
Nemáme dost financí na provedení dostatečně rozsáhlé klinické studie.
Klinická studie by byla neetická. Nelze vzít skupinu pacientů a ozářit je, nebo jim přikázat kouřit. Díky bohu.
Onemocnění je příliš vzácné na to, aby bylo možné provést klinickou studii.
Neexistuje léčba, kterou bychom na dané populaci mohli/chtěli zkusit
Nevýhody observačních studií:
Obtížně se hodnotí pro vysoký výskyt bias a confounding (= matoucí) faktorů.
Prokazujeme jen asociaci, prokázat kauzalitu je obtížné a jedna studie to nedokáže.
„Confounding“ (matoucí faktory):
Ne vše lze o pacientech zjistit, víme jen ta data, která jsme nasbírali. Jen to co máme zapsáno v tabulce v počítači.
V observačních studiích proto velmi často vyjde mezi pacienty nesmyslný rozdíl – např. že za vyšší počet infarktů může to, že jedni užívají máslo a druzí ne.
Jenže můžeme přehlédnout jiné faktory, které jsou kauzální a máslo je jen „šum“. Třeba jedna část pacientů bydlí s kuřáky. Další pacienti mohou ve vodě popíjet chemikálie, a podobně. Možná pacienti, kteří se o sebe dobře starají jedí více másla a jsou zdravější prostě proto, že se o sebe lépe starají. Máslo je jen vedlejší efekt, který nic nemění.
Dělení observačních studií:
kazuistiky
série kazuistik
průřezové studie
ekologické studie
studie případů a kontrol
kohortové studie
Kazuistika:
popis jednoho případu jednoho pacienta
nejslabší evidence
může popsat nová onemocnění či nový typ léčby
musí však následovat další studie
Série kazuistik:
podobné jako kazuistika, jen o něco málo „silnější“ data
podobný případ u několika pacientů
Průřezová (cross-sectional) studie:
klasická observační studie
sleduje pacienty v jednom bodě v čase
Příklad: Podíváme se na všechny pacienty, kteří byli v tomto roce v nemocnici hospitalizováni a podíváme se kolik z nich mělo cukrovku a kolik mělo CMP a pod.
Nicméně pak je již nesledujeme, nedíváme se kupříkladu zda měli během dalšího roku další hospitalizaci.
Velmi levný typ studie, ale obtížně se hledá souvislost vyvolávacího faktoru a daného onemocnění. Příklad: má tumor plic a kouří – má to z toho kouření? Těžko říct – co když kouří jenom týden, protože je ve stresu ze své nové diagnózy?
Ideální na zjištování prevalence/incidence onemocnění.
Ekologická studie:
nejjednodušší forma průřezové studie
sleduje jen populaci, nemáme data k jednotlivým pacientům
příklad: Víme jen % pacientů s obezitou a % pacientů s infarktem myokardu v populaci jednotlivých zemí a z těchto čísel se snažíme usuzovat na potenciální souvislosti.
Studie případů a kontrol (Case-Control study):
vhodné u vzácných onemocnění
nasbíráme pacienty s onemocněním; pak k nim najdeme podobné pacienty (tzv. „kontroly“) a pak se snažíme najít u nich rozdíl zejména v „expozici“ v minulosti
často vede k „recall bias“ – ti nemocní si snáze vybaví předchozí expozice – více o tom přemýšlejí a mají sklon brát některé věci vážněji. Zdravým by takové věci třeba nepřišly vůbec podstatné
Kohortová studie:
vhodné u vzácné expozice
nasbíráme soubor osob – např. pracovníky továrny po havárii
pak tuto skupinu dlouhodobě sledujeme
můžeme a nemusíme je porovnávat s podobnou kohortou pacientů, která ale nebyla exponována
může být retrospektivní i prospektivní
Podcast nahráli Markéta Tuzová, Jiří Seiner a Jan Štros, editing Markéta Tuzová, hudba Jiří Seiner, poznámky Jan Štros.
