Možná už jste se také někdy zamysleli nad tím, proč se vlny a kmity na EKG jmenují P, Q, R, S, T, U. Proč se nejmenují A, B, C, D, E, F? Nebo 1, 2, 3, 4, 5, 6?
Začalo to pořádným zmatkem…
První „lidské“ EKG natočil v roce 1887 Waller pomocí Lippmanova kapilárního elektrometru a mělo pouze dva kmity. Waller byl fyziolog a tak je označil podle částí srdce ve kterých vznikaly: V1 a V2 (Ventricula – komora).
Einthoven natočil stejné EKG a označil tyto vlny A a B.
Jenže kapilární elektrometr byl vylepšen a najednou byl schopen zobrazit i depolarizaci síní. Tuto vlnu označil Waller jako A (Atria – síně) a Einthoven jako P (jelikož A a B už měl zabrané).
Když se později povedlo kapilární elektrometr vylepšit ještě více, byl schopen zobrazit už 4 vlny! Einthoven se rozhodl, že se zbaví P a tyto 4 vlny označil jako A, B, C, D.
Einthoven poté vymyslel matematický vzorec, kterým dosáhl zvýraznění jednotlivých kmitů na EKG. Aby je odlišil od původních A, B, C, D – a zdůraznil, že jeho nová upravená křivka je „jiná“, přejmenoval vlny na P, Q, R, S, T. Viz obrázek:
 |
||
| ABCD – takto vypadal původní EKG záznam. Záznam vylepšený Einthovenem je označený PQRST. Zdroj: Reference 2 |
Proč vybral Einthoven P, Q, R, S, T?
2.) Einthoven si záměrně pro své „vylepšené“ vlny vybral písmena uprostřed abecedy – aby umožnil přidání nových písmen pokud se později objeví nové vlny – ať už před nebo za těmi dosud známými. Někteří spekulují, že tuto výhodu si uvědomil až retrospektivně. Později Einthoven za pomoci nového přístroje – tzv. vláknového galvanometru – objevil i vlnu U.
 |
| Vlánkový galvanometr. Zdroj: wikipedia.org |
Reference:
1. Naming the Wawes in the ECG, With a Brief Account of Their Genesis
J. Willis Hurst
Circulation. 1998;98:1937-1942
doi: 10.1161/01.CIR.98.18.1937
2. Einthoven W. Ueber die Form des menschlichen electrocardiogramms.
Arch Gesamte Physiol. 1895;60:101–123.