V rámci sobotní kazuistiky si zopakujeme základy rozlišování mezi komorovou tachykardií a supraventrikulární tachykardií s aberací. Navíc si ukážeme i pokročilejší způsoby, jak je rozlišit.
Kazuistika:
37letý pacient, v průběhu arytmie asymptomatický. Arytmie se vertovala spontánně na sinusový rytmus.
Podobných paroxysmů měl během hospitalizace několik.
- Tuto rozvahu provádíme jen pokud je pacient hemodynamicky stabilní.
- Čím víc svodů, tím víc adidas. (= 12svodové EKG je lepší než pouhý jeden svod z telemetrie)
- Čím starší je pacient a čím nemocnější má srdce, tím je komorová tachykardie pravděpodobnější.
Pokud vidíme pravidelnou monomorfní tachykardii se širokým QRS komplexem bez viditelných P vln, pravděpodobnost že se jedná o komorovou tachykardii je 80-85%. Komorová tachykardie je jednoduše mnohem častější než SVT s aberací.
- Krok #2 : Je QRS téměř nebo úplně negativní ve V6?
- Krok #3 : Je QRS komplex „ošklivý“, nebo má klasický tvar raménkového bloku?
QRS komplex je tu velmi široký, v některých svodech nad 160ms a nemá tvar bloku pravého raménka Tawarova ani tvar bloku levého raménka. Další známka toho, že se jedná o komorovou tachykardii.
- Monofázický kmit R ve svodě aVR má prakticky 100% specificitu pro komorovu tachykardii. Svod aVR „sleduje“ srdce zprava a zeshora, pokud je v něm QRS celý pozitivní, znamená to že vzruch začíná v komorách.
- Interval od začátku kmitu R do nadiru (= nejhlubšího místa) kmitu S je ve V5 víc než 100ms. To znamená, že vzruch se už od začátku šíří svalovinou komor a ne rychlým převodním systémem (v takovém případě by byl tento interval kratší než 100 ms).
- I mladý, zdravý a asymptomatický pacient může mít komorovou tachykardii.
- Pokud je pacient hemodynamicky stabilní, můžeme provést dif.dg. mezi SVT s aberací a KT. Pokud přestane být hemodynamicky stabilní, je nutná synchronizovaná kardioverze, popřípadě defibrilace.
- Zapamatujte si 3 zásady a 3 kroky pro rozlišování mezi KT a SVT s aberací.





